Ve dnech lednových r.1947 postavil na pozemku patřícím p. Fejglovi tehdejšímu majiteli dvora Lhotky provisorní hangár Aeroklub z Náchoda. Výměra toho pozemku byla as 9ha. Poloha toho pozemku vyhovovala a tak se položily první základy zřízení letiště. A tak v severní části naší obce na vyvýšenině tak zvaném „Ovčáku“ nastal živý ruch. Mrazivé větru vání neodehnalo mladé sportsmany od jejich práce. V promoklé půdě kopali, stavěli, pokrývali s velkou chutí a nadšením aby co nejdříve postavili hangár. Vše podnikli na svůj vlastní náklad. Stavební materiál včetně prken a trámů bylo použito ze starých bouraček baráků dřevěných postavených za války Němci (1). Tesařskou práci vedl p. Jirka nájemce pily ze St.Města. Z jara se započaly provádět cvičné lety a školení. Byly prováděny ponejvíce v sobotu a v neděli. Přihlížejících bylo vždy dost. Mezi nimi bylo mnoho těch, kteří se také chtěli svést, prolétnout se také pod modrou klenbou oblohy. Za poplatek 50,- až 100,- Kč mohl každý podniknout let vzdušným prostorem, přispívat na náhradu výloh jichž měl Aeroklub dosti.

Nehoda :

První malou nehodu měl dne 13.dubna pilot Dušánek Ed. strojvedoucí z Náchoda,který při přistávání narazil přední částí letounu, na dosud řádně neupraveném pozemku, do meze, čímž se poškodila vrtule letounu.

Rozšiřování letiště:

Snaha rozšířit přistávací plochu a myšlenka zřízení letiště kde by mohla přistávat i cizí letadla, která by za cestou obchodní sem zalétávala vzhledem k tomu, že město Náchod je městem průmyslovým jak textilním tak gumařským a bavlnářským, i plánovali rozlohu letiště, které by vyhovovalo dostatečně podmínkám a které by podle plánu předběžného bylo o velikosti rozlohou as 70 korců plochy.

Schůze:

Za tím účelem byla svolána schůze všech majitelů pozemků s představiteli aeroklubu v hostinci u Schrajbrů dne 17.května 1947 v níž se projednávalo o výkupu nebo pronájmu pozemku, které nutně připadají v úvahu pro zřízení a rozšíření letiště. Majitelé se nestavěli přímo proti zřízení toho letiště a byli přístupni pozemky přenechati za podmínek náhrady pozemků jiných odpovídajících jak výměrou tak i kvalitu. Řešení tohoto úkolu nebylo snadné, hlavně když se jednalo o lesy těsně přiléhající a zabíhající do projektovaného záboru. V tom tehdy byla první neshoda a jednání se odročilo. To však nemohlo zaskočiti prvním nezdarem zástupce aeroklubu a svolali schůzku novou na místě samém, na letišti dne 25.května. Nic zvláštního se nedojednalo, podmínky zemědělců jsou stejné a tak se v jednání o zlepšení situace ve prospěch aeroklubu nepokročilo. A snad se nebude nikdo diviti, že mnozí majitelé brojí tak neústupně na náhradě. Vždyť celé hospodářství, strojní zařízení, chov dobytka závisí a je vázáno jedno na druhé aby se udrželo v přesném a kladném výkyvu. A druhý nerad se loučí s půdou po otci svém zděděnou, s půdou která jej v dobách zlých dary svými chránila od hladu a nouzi odháněla od prahu jejich příbytku.

A tak se celé to řešení posunulo na neurčito. Školení a cvičné lety trvají dále, zalétává se obyčejně jen v neděli často až do tmy. Hřmot motorů se nese údolím, které zahaleno mlhou ku spánku se ukládá. Zajíc na pokraji lesa staví slechy a srna dlouhými skoky a na velkém oblouku se vzdaluje od místa odkud zaznívají lidské hlasy. A v pasece se ozve skřek vyděšeného bažantího kohouta. Pak nastane ticho a klid  rozhostí se krajem. A to klid takový, jaký jaký zde býval stále, před tím než bylo zřízeno letiště……

Začátkem měsíce února roku 1949 postavena byla strážní budka na lesní mýtině, která svojí polohou byla předurčena do záboru pro zřízení letiště. Pro začátek vykáceny byly jen stromy vysoké, které by mohly ohroziti bezpečnost při pristávání cvičných letounů. A tak mezi těmi zbylými keři a pařezy v tom lesním podrostu, místy hustě zarostlém malinčím, postavena byla budka, která měla sloužiti stráži letiště v nepříznivém počasí za útulek. Uvnitř plechová kamínka, lavice, stolek nasvědčovalo, že jest zde o pohodlí stráže postaráno. A na levé straně budky při cestě stála lavička, která za slunného dne vábila k odpočinutí.

Událost :

V pátek dne 22.dubna 1949 o půl desáté hodině dopolední objevilo se naše cestovní letadlo,které se sneslo poměrně velice nízko nad jihovýchodní část naší vesnice a letělo směrem k Náchodu odkud pak směrem severozápadním přiblížiůlo se z té strany k našemu dosud řádně neupravenému letišti kde přistálo. Těsně před přistáním letounu vystoupili dva muži ku strážci letiště neočekávaně, že jej samozřejmě lehko odzbrojili. Zatím letadlo přistálo a z nedaleké paseky vystoupili dvě ženy s dětmi a jeden muž, načež všichni nastoupili do letadla. Odzbrojený strážce byl úplně bezmoci by jim v odletu zabránil, musel nečinně přihlížeti přípravě rychlého odletu. Půda vlhká a dosud neupravená přistávací plocha ztěžovala odlet. Motor letadla pracoval naplno až se jim podařilo uvést letoun do pohybu. Projeli celou délku letiště a teprv v místech, kde končí plocha svahem, se odpoutali od země a prudce se vznesli do výše a odlétli směrem jihozápadním.(2) Po této události bylo letiště střeženo, stráž zesílena o jednoho muže. Hlídky se střídaly ráno a večer a potrvaly do konce května. Létání bylo zakázáno a povoleno plachtění.

Rok 1950

Letiště :

Dne 2.června stavěny sloupy pro zavedení telefonní linky na letiště. Začátkem srpna r.1950 dováženy první cihly na stavbu hangáru. Dne 3.listopadu se začalo s úpravou pozemků,přes které povede nová cesta na letiště.

Zde zápisy tehdejšího kronikáře končí.Kronika pokračuje až rokem 1963. To už ale bylo vysokovské letiště třetím rokem uzavřeno a rozoráno.

(1)dřevěné baráky v Bražci,místní jim říkali „lágry“,stály vedle textilky Bartoň a sloužily k ubytování Němců,kteří v prostorách této textilky tiskli mapy (z vyprávění pamětníků)

(2)při takto přetíženém letadle se jistě o prudké vzlétnutí nejednalo. Pamětníci také vypovídají,že letadlo letělo nízko nad vysokovskými střechami a opatrně zatáčelo k jihozápadu.