North American P-51 Mustang

North American P-51 Mustang byl jednomístný stíhací letoun dlouhého doletu, který během druhé světové války sloužil na straně spojenců. Jednalo se o jeden z nejúspěšnějších typů stíhacích letounů. Většinou doprovázel bombardéry při náletech na Německo a spojencům pomohl získat vzdušnou převahu. Byl nasazen i v Tichomoří proti Japonsku.

Základní charakteristika:

Jeden ze skutečně nejslavnějších stíhacích letounů 2. světové války, North American P – 51 Mustang, vznikl původně roku 1940 na základě britského požadavku. Prototyp NA – 73 poprvé vzlétl s motorem Allison V – 1710 – F3F o výkonu 820 kW ( 1 100 koní ), v říjnu téhož roku. Následující dva roky letoun zkoušelo pod názvem XP – 51 Americké armádní letectvo, do výzbroje ho ale nezařadilo. Většina z těchto stíhaček raných verzí se dostala do služeb britského letectva ( 620 letounů s označením Mustang Mk.IA a Mustang Mk.II ).

Vysoká rychlost a mimořádný dolet je předurčily k podpoře pozemních jednotek. Po vstupu Spojených států amerických do války začlenilo i USAAF tyto letouny do výzbroje, nechalo ale 148 stíhaček P – 51 vybavit čtyřmi 20 mm kanony a pumovými závěsníky pod křídly. Letouny se tak proměnily v bitevníky s označením A – 36A. Mezitím Britové nechali u čtyř strojů Mustang vestavět do draku letounu motor Rolls – Royce Merlin, což neuvěřitelným způsobem zvýšilo výkony letounu.

Zpočátku nebyly Mustangy při doprovodu bombardérů tak úspěšné. Úspěch přineslo paradoxně až neuposlechnutí rozkazu, který přikazoval doprovázet bombardéry v těsném závěsu. Někteří piloti však taktiku obrátili naruby a od pomalejších bombardérů se vzdalovali využívaje je jako návnadu pro německé stíhačky. Tímto vnutili německým stíhačům svůj způsob boje a mohli je napadat v nejméně privilegovaných okamžicích (hlavně při shromažďování se před útokem). Němečtí stíhači tuto taktiku rychle prohlédli, ale nemohli proti ní nic dělat, neboť jejich prioritou byly bombardéry. Důsledkem bylo postupné zvrácení situace ve vzduchu nad Německem ve prospěch amerického letectva. Ztráty bombardérů klesaly, zatímco ztráty německých stíhaček neúnosně rostly.

Základní takticko-technická data:

  • Osádka: 1 pilot
  • Rozpětí: 11,28 m
  • Délka: 9,83 m
  • Výška: 4,13 m
  • Nosná plocha: 21,67 m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 3 232 kg
  • Vzletová hmotnost: 4 587 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 5 488 kg
  • Pohonná jednotka: 1 × kapalinou chlazený vidlicový dvanáctiválec Packard V-1650-7 (licence britského motoru Rolls-Royce Merlin) o maximálním bojovém výkonu 1 720 hp (1 265,06 kW)

Výkony:

  • Maximální rychlost: 703 km/h ve výšce 7 620 m
  • Cestovní rychlost: 580 km/h
  • Pádová rychlost: 160 km/h
  • Dostup: 12 770 m
  • Počáteční stoupavost: 17,7 m/s
  • Doporučený limit Mach: 0,8
  • Dolet: 1 530 km, nebo 3 700 km s přídavnými palivovými nádržemi

Výzbroj

  • 6 × kulomet Browning AN/M2 ráže 12,7 mm s kadencí 750-850 ran/min a se zásobou 1 880 nábojů

Galerie Repliky